• Best Coast – Crazy For You

    Začalo to všechno zhruba před rokem. Tehdy se ke slovu porprvé přihlásila losangeleská divoženka Bethany Cosentino alias Best Coast s neuvěřitelně chytlavou hitovkou “When I’m With You”. Tu rázem všechny soudné a respektované hudební servery a blogy okamžitě opatřily nálepkou hymny roku 2010. Chvíli poté následovala ovšem celá deska “Crazy For You”, která je podobných hitovek na pomezí noisepopu, rocku a Bee Gees doslova přecpaná k prasknutí. Bethany se na ní vypovídává ze svých fascinací k pokleslým americkým sitcomům, kocouru Garfieldovi a NBA. Málokdo by přitom řekl, že začátky Beth (cca dva roky nazpět) jsou přímo spjaté s avantgardní psychedelicko- šamanskou kapelou Pocahaunted. Ta byla všechno možné jenom ne pop. Bezesporu jeden z největších letošních objevů.

  • Wavves – King Of The Beach

    Dvacetiletý Nathan Williams je čítankový příklad chlapce, po němž pro jeho neotesaný bohémský šarm prahne nejedno dívčí srdce a pro stejnou laxní neotesanost je vzorem pro svoje mužské souputníky. Působí dojmem, že jeho pracovní náplní je poflakování se po pláži, kouření veselých cigaret, holky a punk. Těžko říct nakolik tomu tak opravdu je, ale v opačném případě je to velice zdatný herec. V písničce “Boyfriend” o něm zpívá jeho přítelkyně Bethany z Best Coast (viz výše) a on zase zpívá o ní. Na svém třetím albu je o hodně přístupnější a o něco méně hlučnější než na prvních dvou (to není vyměknutí, to je přirozený vývoj - na srozuměnou). V jeho hudbě se potkává odkaz Nirvany s všudypřítomnou psychedelií Animal Collective a plážových kapel ze šedesátých let.

  • Tame Impala – Innerspeaker

    Je osvěžující a překvapivé zároveň, že australská hudební scéna kolem labelu Modular neplodí jen elektropopové a taneční kapely, jak by se mohlo s přihlédnutím k úspěšnosti Empire Of The Sun, Cut Copy nebo Van She zdát. Jako jejich žánrový protipól stojí totiž aktuálně nejnovější modularovská, ale modularovsky neznějící kapelka Tame Impala. Ti hrají jakýsi hippies pop ne nepodobný třeba skvělým Real Estate. Vliv LSD kapel a sedmdesátkových ikon je neodiskutovatelný, nicméně pánové vědí jaký je rok, Nepůsobí tak jako vyčpělý studentský revival, leč jako moderní popová kapela, která si pod pojmem pop nepředstavuje mediální prefabrikát z dívčích časopisů ale třeba Grizzly Bear nebo MGMT (s těmi jeli i turné).

  • Sia – We Are Born

    Jméno zpěvačky Siy Furler by hudebním fanouškům mohlo být známé například ze spolupráce s Beckem nebo dvojicí Zero 7. Od té doby však uplynul nějaký čas, mezi kterým se tahle sympatická blonďatá slečna dokázala vyprofilovat z hostující vokalistky na samostatnou a úspěšnou hudební osobnost. Nebyl to však jediný vývoj, který za svou kariéru Sia absolvovala. Z původně melancholické fatalistky alá Tori Amos se stala rozverná, skotačící, lehce výstřední holka od vedle, která se ráda parádí a chumlá do triček s citronově žlutými smajlíky. Evidentně právě prožívá štastné období (po boku JD Samsona z lesbických Le Tigre) a nikdo po ní tak nemůže chtít utrápené balady. Dnešní Sia je usměvavá, nekonfliktní optimistka.

  • Scissor Sisters – Night Work

    Jestli byly plány kapely o přiblížení k oblíbencům Pet Shop Boys naplněny nebo ne, máte šanci posoudit v těchto dnech, kdy vychází třetí album “Night Work”. Newyorská senzace Scissor Sisters jím pod taktovkou hvězdného producenta Stuarta Price (Madonna, Seal, Killers, Kylie Minogue, Take That) znovu míchá svůj divoký koktejl glamu, diska, flitrů a kytar. Nahrávalo se v Londýně, New Yorku a na Bahamách ve stejném personálním složení. Z něho jako vždy nejvíce pozornosti strhávají zpěvák a neoficiální ikona gayů Jake Shears a Ana Matronic. Jako první singl byla vybrána hitovka “Invisible Light”.

  • Nouvelle Vague – Best Of

    Francoužští hudebníci Marc Collin a Olivier Libaux dostali před několika lety netradiční nápad nahrát alba coververzí svých oblíbených punkových a postpunkových kapel. Na tom by nebylo nic až tak převratně vizionářského. Tím netradičním nápadem na tom ovšem byl kabátek, který těmto skladbám pánové ušili. Joy Division v rytmu bossanovy, Blondie zpívaní mužským hlasem v rytmu regge, Visage v melancholickém depresivním oparu, Depeche Mode v rozverném skorotanečním duchu a podobně. Valná většina těchto a několik dalších tvoří take jádro vzpomínkové „Best Of”, na kterém zazní všechny největší hity Nouvelle Vague ze všech tří dosud vydaných alb. Coby vokalistky v písních figurují jména jako Melanie Pain, Phoebe Killdeer, Camille nebo Marina Celeste.

  • Arcade Fire – The Suburbs

    Kanadští Arcade Fire s každým dalším albem rostou a nebude nikterak přehnané označit je za velkou kapelu. Cesta k první lize začala v roce 2004 s fenomenálním koncepčním albem “Funeral”, následovalo druhé neménně skvělé album “Neon Bible” a nyní “The Suburbs”. Na něm rozehrávají téma života na předměstí. Hudebně se pořád pohybujeme v hájemství orchestrálního pop rocku (někdo tomu říká barokní pop). Zpěvák Win Butler hlasem evokujícím Davida Bowieho (mimojiné velkého fanouška kapely) a další členové sice dělají velké kroky k tomu být skutečně velcí, ale naštěstí při téhle snaze neztrácejí cit pro silné melodie (titulní “The Suburbs”, “Ready To Start”) a nesklouzávají k laciné podbízivosti. Bezpochyby jedna z nejpovedenějších letošních nahrávek.

  • Danger Mouse + Sparklehorse – Dark Night Of The Soul

    Superproducent Danger Mouse (Beck, Gorillaz, Black Keys, Gnarls Barkley) spojil protentokrát svoje síly s americkým kultovním seskupením Sparklehorse a s bohatým výčtem hostů dohromady natočili album “Dark Night Of The Soul”. Hostování Jamese Mercera (zpěvák The Shins), Flaming Lips nebo Super Furry Animals není s přihlédnutím k Danger Mousově producentské aktivitě nijak zvlášť překvapivé. Totéž ale určitě nelze říct o Iggy Popovi, Franku Blackovi z Pixies a hlavně režisérovi Davidu Lynchovi, který celý projekt zaštítil svými psychotickými vizuály. Nepříjemnou zprávou je, že depresemi dlouhodobě trpící zpěvák Sparklehorse Mark Linkous bohužel spáchal chvíli po natočení alba sebevraždu. “Dark Night Of The Soul” tak zůstává jeho poslední dokončenou deskou.

  • Robyn – Bodytalk Pt. I a II

    Švédská princezna Robyn se nejprve snažila prorazit v osmdesátých letech, což se jí i povedlo. Tehdy za ní stála velká vydavatelská firma. Ta s ní ale jednala spíš jako s ekonomickým produktem než jako se zpěvačkou. To se jí nelíbilo, firmě dala vale a po několika letech se na scénu vrátila. Tentokrát už sama za sebe (založila si i svůj vlastní label Konichiva) a v mnohem lepší formě. První album nové Robyn se setkalo s obrovským úspěchem jak u kritiků, tak posluchačů. Letos ho následují hned tři krátká alba (sama zpěvačka brojí proti tomu, aby byla cd brána jako epčka, nýbrž jako plnohodnotná alba se společným konceptem) s názvem “Body Talk Pt. I, II a III”. Na nich se mísí jak typický elektropopově tepající rukopis zpěvačky, tak i hvězdných producentů Röyksopp, Dipla nebo Kleerupa. Prozatím se skončilo u dvojky, Trojka na sebe určitě nenechá dlouho čekat.

  • M.I.A. – MAYA

    Politicky nekorektní, uštěpačná rapperka, zpěvačka a vizuální umělkyně (obaly cd na pomezí - pokleslý kýč až ještě o něco pokleslejší kýč) M.I.A. se znovu hlásí o slovo. Tahle srílanská aktivistka se po dvou albech stala rozmazlovanou a milovanou ikonou drtivé většiny hudebně kritické obce. Na novém albu “MAYA” pokračuje v nastoleném trendu, akorát možná víc než kdykoli jindy schizofrenně řeší, jestli být elitářský underground nebo komerční hvězda. Na albu jsou přítomny obě tyhle role. V jedné skladbě vám klidně připomene Rihannu, aby hned v následující vysamplovala zabijácký motiv new wave hymny “Ghost Rider” od Suicide (singl “Born Free”). Produkce se tradičně ujal dvorní producent Diplo, ale nově třeba i vycházející popová a dubstepem lehce ovlivněná producentská hvězda Rusko.

  • Stars – Five Ghosts

    “Five Ghosts” je již pátá řadová deska kanadských indie popařů Stars (nepočítaje v to remixové album “Do You Trust Your Friends?” s remixy například od Junior Boys nebo Russian Futurists). Ti se už od svého počátku upsali skvělému kanadskému labelu Arts & Crafts, který funguje jako jakési volné sdružení kapel, které si navzájem vypomáhají, hostují a všemožně kolaborují na svých počinech. Patří mezi ně například Broken Social Scene, Metric, The Most Serene Republic a právě i Stars. Novinka se od starších desek liší podstatným příklonem k elektronice a vůbec trochu zádumčivější atmosférou. Za mikrofonem stále setrvává sladká Amy Millan. jejíž hlas je poznávacím znamením kapely.

  • Sleigh Bells – Threats

    Historka o tom, kterak se poznala Alexis Krauss s Derekem E. Millerem, začíná jako nejklišovitější možné klišé. Ona seděla ve své oblíbené brooklynské restauraci, on byl toho večera jejím číšníkem. Nepřišla zamilovanost, jak by se snad očekávalo, nýbrž přátelství a ještě později spolupráce, která vyůstila ve společný projekt Sleigh Bells. Alexis měla do té doby zkušenost z girl power kapelky a Derek hrál naopak v hardcoreových spolcích. Obě tyhle zkušenosti se promítli i do jejich hudebního vyznění. Paradoxně to však dopadlo tak, že Derek hodně obrousil techniku hraní a naučil se poslouchat pop a do toho punkově pořvává Alexis (tady se nabízí přirovnání ke Crystal Castles). Jejich agresivní noise pop podbarvený hiphopovými beaty a elektronikou, pod svůj label N.E.E.T. upsala samotná M.I.A. a to uvažte, není úplně špatný argument.

  • Tired Pony – The Place We Ran From

    Ve spojitosti s projektem Tired Pony můžeme hovořit o termínu superkapela. V jejím jádru totiž stojí velká jména amerického poprocku a folku. Jmenovitě : Gary Lightbody (zpěv), Troy Stewart (kytara) a Iain Archer (texty) ze superúspěšných Snowpatrol, kytarista Peter Buck z R.E.M. a kytarista a zpěvák Richard Colburn z Belle & Sebastian. Debutové album „The Place We Ran From“ se nese v poklidném folkrockovém duchu, který neurazí fanouška ani jedné zmíněné kapely. Zároveň však kvalitativně dokazuje, že není určená jenom těmto fanouškům, ale i posluchačům, kteří původní tvorbu těchto hudebníků nijak zvlášť neposlouchají. Jako hosté zde navíc figurují například Tom Smith (Editors) nebo Zooey Deschanel a M. Ward (She + Him).

  • Zero 7 – Record

    Kdo by se byl namanul, že pánové Henry Binns a Sam Hardaker se z “holek pro všechno” v nahrávacích studiích Roberta Planta nebo Pet Shop Boys, stanou respektované hvězdy a přímí pokračovatelé odkazu francouzských hrdinů Air. Startovním můstkem a klíčovým momentem pro ně zůstává remix skladby “Climbing Up The Walls” melancholických superhvězd Radiohead z roku 1997. Po něm už následovalo mnoho úspěchů (mezi nimi i nominace na prestižní Mercury Prize za debut “Simple Things”) a čtyři řadová alba. Na těch jsou například vůbec poprvé slyšet vokály slečny Siy Furler a na novějších počinech třeba i Josého Gonzálese. Průřez těmito alby a nejslavnějšími hity vychází právě nyní pod názvem “Record”. Součástí cd je i bonusový disk s remixy například od Stereolab, Metronomy nebo Carla Craiga.

  • Rhythms Del Mundo : Revival

    Další díl oblíbené série “Rhythms Del Mundo” s podtitulem “Revival” přichází do obchodů v těchto dnech. Idea projektu je založena na coververzích notoricky známých aktuálních hitů do rozverných kubánských, salsa a karibských rytmů. Na nejnovějším díle tak můžete slyšet třeba skočné předělávky Groove Armady, Gorillaz, Dizzeeho Rascala, Green Day, Wyclef Jeana nebo Franz Ferdinand. Kompilace je zároveň zaštítěná organizací “ATE” (Artists Project Earth), která podporuje rodiny postižené přírodními katastrofami a na jejíž kontu putují určená procenta z prodeje.

  • O.S.T. - Inception

    Hudební složka světoznámého a vyhledávaného filmového skladatele Hanse Zimmera (“Černý jestřáb sestřelen”, “Gladiátor”, “Poslední mohykán”, “Šifra Mistra Leonarda” nebo “Piráti z Karibiku”) slouží jako podkres nového snímku “Inception”. Tento film u nás vyšel pod názvem “Počátek” a stojí za ním bravurní režisér Christopher Nolan (“Memento”, “Temný rytíř”, “Dokonalý trik”). Do hlavních rolí obsadil Leonarda Di Capria, Ellen Page a Josepha- Gordona Levitta a zaobírá se v něm tématem vnuknutí myšlenky skrzeva sny. Snímek se okamžitě stal senzací nejen pro samotný námět, ale hlavně pro jeho vizuální ztvárnění. Hudba Zimmera a přizvaného Johnnyho Marra – bývalého kytaristy The Smiths a producenta alb The The nebo Modest Mouse, slouží jako špičkový doplněk už tak vyjímečného díla.

  • O.S.T. - Single Man

    “Single Man” je režijní debut Toma Forda, který ještě docela nedávno platil hlavně za prvotřídního módního návrháře. Jeho cit pro estetično se potom nemohl neprojevit na výtvarném pojetí “Single Mana”. Filmu, který zavřel ústa všem ironickým posměváčkům, jež v něm viděli jenom slátaninu hodnou toho, když se na režisérskou židličku posadí návrhář. Překvapivě smutný děj je zasazený do šedesátých let minulého století a točí se kolem osudu životem vyprahlého muže, který při autonehodě přichází o svého milovaného přítele. V hlavních rolích se představují Colin Firth a Julianne Moore. Hudbu dostal na starosti polský skladatel Abel Korzeniowski. S tímto úkolem se vypořádal na výbornou. Scénické sekvence znějí jako nejlepší momenty Clinta Mansella ve filmu “Fontána” a to vše dopňují dobové hity es jako Jo Stafford nebo Etta James.

  • DVD Alenka v Říši divů

    Nejnovější dílo Tima Burtona vzniklo ve spolupráci se studiem Walta Disneyho a na paškál si bere jednu z všeobecně nejznámějších knih Lewise Carrolla „Alenka v Říši divů“. Dočkala se obrovského množtví filmových adaptací, nicméně těžko byste našli barevnější něž tu Burtonovu. Ten je věrný svému klasickému vizuálnímu stylu a co ubral na typické morbiditě, přidal na až kýčovité psychedelii. Také nechal Alenku (Mia Wasikovska) trochu povyrůst a z malého děvčátka udělal devatenáctiletou mladou slečnu. Do dalšího děje však už příliš nezasahoval a vy se tak znovu můžete pobavit nad pomatenou výstředností Kloboučníka (Johnny Depp), neménně pomatenou zlomyslností Srdcové královny (Helena –Bonham Carter), jejího až pitoreskně afektovaného protipólu- Bílé královny (Anne Hatthaway) , kočkou Šklíbou a samozřejmě i bílým králíkem.

  • DVD District 9

    Netradiční snímek Gaigera Zoesaieho „District 9“ je ohromujícím výletem do žánru sci-fi. Poutavý je hlavně dokumentární formou natáčení. Působí totiž skoro jako obrazové vsuvky reálných světových zpravodajství alá CNN nebo BBC. Před dvaceti lety naší zem navštívili překvapivě neůtoční mimozemští uprchlíci, kteří byli vládou uvězněni v oblasti District 9. Pod dohledem je drží organizace MNU, jenž s vidinou zbohatnutí plánuje zprovoznit jejich zbraně aktivované mimozemskou dna. Jeden z agentů je ovšem příliš akční a dostane se do kontaktu s touto látkou. Rázem se proto stává nejhledanějším mužem planety. Tato výpravná a adrenalinem nabitá podívaná patří mezi nejpozoruhodnější snímky nejen letošního roku, ale žánru sci-fi obecně.

  • DVD Prokletý ostrov

    Mysteriózní počin oscarového Martina Scorseseho „Prokletý ostrov“ se pohybuje někde na hranicích mezi hororem, dramatem a thrillerem. Hlavní roli zde opět ztvárnil režisérův už takřka dvorní herec Leonardo Di Caprio. V dalších rolích se objeví Mark Ruffalo, Ben Kingsley a nebo Michelle Williams. V roce 1954 se v Ashecliffeském nápravném zařízení, které stojí v místě zvaném Prokletý ostrov, vyšetřuje útěk jedné z chovanek. Vinou řádění hurikánu se však rozbouří nepokoje mezi ostatními chovanci. Ti odříznou veškeré cesty vedoucí na pevninu a v tom okamžiku se začne rozehrávat napínavý děj plný nečekanných zvratů a podivuhodných situací. Film vznikl na motivy románu Dennise Lehaneho.

  • Novinky červen 2010

    Novinky květen 2010

    Novinky duben 2010

    Novinky březen 2010

    Novinky únor 2010

    Novinky leden 2010