Chemical Brothers – Further
Osmnáctého prosince se na pražském Výstavišti již poněkolikáté zastaví britské elektronické duo Tom Rowlands a Ed Simmons alias Chemical Brothers. Přijedou v rámci turné k novému albu Further, které se od klasické produkce chemických bratrů liší hned v několika bodech. Tou první a zásadní novinkou je to, že poprvé v rámci svojí historie úplně rezignovali na hostující vokály (v minulosti si na jejich deskách zapěli kupříkladu Beth Orton, Richard Ashcroft nebo zpěváci z New Order, Klaxons, Falming Lips nebo Magic Numbers). To je od projektu, jež svoje portfolio založil právě na tom, celkem odvážný krok. Dalším nezanedbatelným posunem je celkový koncept alba, který okatě nesází na hitový potenciál (přestože hitů je zde i tak přehršle), ale spíše na celkovou atmosféru. Tímto krokem přímo navazují na předchozí kompilaci Electronic Battle Weapon fungující jako djský set. Součástí limitovaného osmiskladbového cd je i dvd s vizuály na bázi videoklipů.
Janelle Monáe – The Archandroid
Čtyřiadvacetiletá Janelle Monáe se kolem hudby protlouká už přes čtyři roky, ale že nejde o žádnou jepičí paběrku dokazují její kolaborace s mistry hip hopové avantgardy The Roots nebo Outkast. Stihla vydat také album „Metropolis“, na nějž konceptuálně přímo navazuje i album letošní „The Archandroid“. Janelle i tady rozehrává příběh robotí revoluce. Přes sedmdesát minut hudby na pomezí soulu, hip hopu, retropopu a sedmdesátkového futurismu (na albu hostují i eklektičtí šílenci z Of Montreal), se okamžitě stalo senzací a kritici se předhánějí ve výkřicích nadšení. Bývá přirovnávána k Erykah Badu a pravděpodobně hlavně kvůli lehce výstřední image i k Lady Gaga. Tak či tak máme co dočinění s talentem, který rozhodně nevypadá jako sezónní výstřelek.
OST – Zatmění ( Eclipse - Original Soundtrack)
Upírská romantická sága se dočkala dalšího pokračování. Po Stmívání a Novém měsíci se logickou návazností dostalo i na Zatmění. Na to, jak dramatické scénáristické zvraty čekají na hlavní hrdiny se běžte podívat do kina. Hudební složka snímku se však do obchodů dostává již v těchto dnech. Oproti prvnímu dílu, kde jí tvořila zejména produkce emo a nu-metalových kapel, se s druhým pokračovaním dostal ke slovu o něco nezávislejší a celkem i překvapivý mix kapel a interpretů jako Thom Yorke nebo Grizzly Bear . Na stejném principu je založená i novinka Zatmění. Album otevírá Metric -bývalá členka ikonických kanaďanů Broken Social Scene . Dále se pokračuje například s Florence and the Machine, Unkle, Vampire Weekend, The Dead Weather, Fanfarlo, Muse nebo exkluzivním duetem Becka se zadumanou Bat For Lashes. Kritiky snímku bývají sice kolísavé, ale co se hudby týče, tak není co vytknout.
Tindersticks – Falling Down A Mountain
Tindersticks o sobě poprvé dali vědět na konci osmdesátých let, kdy šlo ještě o partu nottinghamských výrostků. Tehdy si ovšem neříkali Tindersticks nýbrž Asphalt Ribbon. Od té doby se stihli přejmenovat, vydat sedm alb a vydobýt status nezávislých hvězd. Stylově se pohybují někde na hranici alternativního rocku a pomalejších poloh Nicka Cavea, za což v prvé řadě může hlavně caveovsky rozervaný vokál zpěváka Stuarta Staplese. O kvalitě kapely už dlouhodobě vypovídá i zařazení do katalogu legendárního vydavatelství 4AD, kde svého času vydávali například Cocteau Twins, Dead Can Dance nebo This Mortal Coil a kde v současnosti figurují třeba Deerhunter či Tv On The Radio.
Unkle – Where Did The Night Fall
Pátá řadová deska britských veteránů Unkle dostala název „Where Did The Night Fall“. Předcházela jí internetová kampaň postavená na živých přenosech ze studia. Komentující fanoušci a diváci tak měli přímou možnost zasáhnout do kreativního procesu nahrávání. Album, na kterém spolupracovali hudebníci z kapel Autolux, The Black Angels nebo Sparkelhorse , vyšlo opět pod vedením Jamese Lavella (jinak také šéfa labelu Mo’Wax). Ten je v kapele již od dob, kdy se za oficiálního člena považoval ještě geniální Dj Shadow. To bylo při nahrávání vynikajícího debutu „Psyence Fiction“ z roku 1998 s hity jako „Lonely Soul“ nebo „Rabbit In Your Headlights“ (na první jmenované zpíval Richard Ashcroft z The Verve, na druhé Thom Yorke z Radiohead). Změnila se doba i kulisy a i produkce Unkle doznala pár změn. Pořád se ale drží svého typického triphopově rockového zvuku.
Kele – The Boxer
Není ničím až tak neobvyklým, že člověk, který tráví většinu svého času před mikrofonem domovské kapely, zatouží po změně. Finále této změny nezřídkakdy končí rozpadem. Shůdnější a častější variantou je však vedlejší projekt nebo krátkodobá sólo kariéra. Kele Okereke je zpěvákem britské elektrokytarovky Bloc Party. Ti momentálně stagnují, ale on sám na vavřínech neusnul a natočil sólové album. Dostalo název „The Boxer“. Příklon k taneční elektronice byl patrný již na posledním majstrštyku kapely „Intimacy“, nicméně do víru tance v pravém slova smyslu se vrhnul až nyní. Od prvních do posledních tónů se tančí. Chvílemi jde o zběsilou skoro tranceovou jízdu (jako v příkladě prvního singlu „Tenderoni“), jindy o dubstepovou elektronickou zašmodrchávku. Ke spolupráci byli přizvaní producentští mistři XXXChange ze Spank Rock a mladíček Hudson Mohawke.
The Drums – The Drums
Každoroční žebříčky nejočekávanějších talentů na následující rok se v mnohém lišily a jmen skutečně nadějných nováčků bylo nespočet. Jedna z kapel, jež bývala skloňována asi nejvíc, jsou The Drums. Vznikli v roce 2008 a už rok nato je opěvoval celý svět. Loňské epčko „Summertime“ totiž přišlo se svěžím zvukem, který odkazuje na vlnu plážových, tzv. surf kapel šedesátých let a odstartoval vlnu podobně znějících (Male Bonding, Real Estate, Girls). S tím rozdílem, že jejich hudba čerpá inspiraci i v popu osmdesátých let a třeba i v The Smiths. Kdo neslyšel optimisticky vyletněný singl „Let’s Go Surfing!“, ten jakoby nebyl a je jenom otázkou času, kdy se jeho mimořádně hitového potenciálu uchytnou i reklamní agentury. Bezejmenný debut vychází v těchto dnech pod značkou Moshi Moshi.
Four Tet – There Is Love In You
Jedenatřicetiletý Kieran Hebden, známější spíše coby Four Tet si po letech hraní a osmi albech vytvořil svůj charakteristický zvuk. Zajímavé je, že si ho zanechává i na zatím poslední desce, která je více než kdy jindy taneční. Nabízí se přirovnání ke spřízněnému Caribou, jenž letos také vyslal do světa své nejtanečnější album, ač kdysi okupoval šaktulku psychedelicky zvonivého popu. Oproti němu se však Four Tet dříve pohyboval spíše ve vodách vzdušné folktroniky (klíčové album „Pause“). O Kieranovu talentu vypovídá i výčet zajímavých spoluprací. Je vyhledávaným remixérem (Radiohead například) a to, že je jeho stylový záběr skutečně široký, dokazují třeba úspěšné kolaborace s jazzovým bubeníkem Stevem Reidem nebo dubstepovým černokněžníkem Burialem.
David Byrne & Fatboy Slim – Here Lies Love
Jak vypadá, když svoje síly spojí guru dnešních dancepunkerů David Byrne (ex Talking Heads) a lidový bavič, světoznámý dj a producent Norman Cook alias Fatboy Slim? Odpověď hledejte na „Here Lies Love“. Společnými silami nahrané dvojalbum je všechno, jen ne tradiční. Jako tenká nit se zde prolíná příběh, dokumentující život první dámy Filipín Imeldy Marcos. Ta by mohla směle konkurovat hédonistickým skandálům současných celebrit z vyšších kruhů. Nabízí se potom otázka, co pány na Imeldě natolik zaujalo, aby o ní natočili rovnou dvojalbum. To ovšem nic neubírá na kvalitách nahrávky. Řada hvězdných zpěvaček typu Roisín Murphy, St. Vincent, Santigold, Tori Amos, Sia, Florence Welch nebo Cyndi Lauper cituje postupně celý Imeldin život. Vše je zaobalené do tanečního funky rytmu. Vzniklo tak něco na způsob eklektické postmoderní opery, která zdaleka není jen milou upomínkou pro zaryté fanoušky obou pánů.
Deadbeat – Radio Rothko
Máte–li rádi produkci vydavatelství Kompakt nebo BPitch Control, pravděpodobně víte o existenci šikovného mladíka Deadbeata (vlastním jménem Scott Monteith). Pokud ne, tak byste měli sjednat okamžitou nápravu. Tenhle mladík totiž určitě patří mezi špičku současných představitelů experimentálnějších odnoží taneční elektroniky. S nebývalou lehkostí překračuje stylová dogmata dubu, který už od roku 2000 vesele mixuje s minimalem, technem nebo dubstepem. Nejnovějším jeho počinem je djský mix Radio Rothko. Na něm představuje svoje spřízněné oblíbence (jako vždy precizní Monolake) ale i úplné nováčky – současnou dubově elektronickou školu v čele s Quantec nebo Mikkel Metal. Výsledkem je temný mix hloubavého minimalismu, stavící laťku znovu o další stupeň výš.
Me’Shell Ndegeocello – Devil’s Halo
„Devil’s Halo“ je již osmá studiová nahrávka zpěvačky, autorky, rapperky, baskytaristky a vůbec multitalentované Me’Shell Ndegeocello. Má na kontě deset cen Grammy. Jejích schopností v minulosti využili například Rolling Stones nebo Alanis Morissette. V rámci možností pravděpodobně nejobjektivnější server Metacritic udělil novince plných devadesát čtyři bodů, což je letos zatím nejvyšší udělené ohodnocení. Album lavírující někde na hranici jazzu, soulu, rocku a decentní elektroniky, bylo nahráváno naživo a prošlo jen mizivou digitální postprodukcí. V dnešní době je toto odvážné a více než neobvyklé. „Neotesaná“ poutavost živého přenosu dělá z desky gurmánskou lahůdku pro fajnšmekry.
Youcoco – Big Now!
Vezměte „Uh Huh Her“ od PJ Harvey, syrovost Alison Mosshart z The Kills a The Dead Weather, nenucenost Best Coast, kdyby nebyla tak šedesátkově plážová a lo-fi. Přidejte přímočaré hity bez masivních studiových vylepšovacích kejklí, úspornou produkci Karlola Mikloše a Matúše Homoly z The Autumnist a Nylon Union, jednoduchou, ale expresivní bicí rytmiku, červenou rtěnku, estetiku riot girl, blonďaté odrosty a Trenčín. Debutové album dvojice Radmily K a Riy B alias Youcoco vyšlo u spřátelených labelů Deadred a Starcastic a dostalo úderný název „Big Now!“. Jako první singl byla vybrána skladba „Afrika“ , která pradoxně jako jediná na albu zní lehce elektronicky.
CD / LP / BLU-RAY / DVD
